Lávka se nachází na místě padlé trójské lávky, která se zřítila během roku 2017. Jedná se o lávku pontonovou, která reaguje na dynamiku hladiny řeky. Konstrukce lávky se posouvá v závislosti na výšce hladiny po pilířích vetknutých do říčního dna.

 

Tvar lávky definují dvě siluety. 

 

Z pohledu od břehu je to silueta převozníka jako mementum zaniklého. Rodina posledního převozníka, který na místě převážel na pramici obyvatele prahy žije dodnes v domku v osadě rybáře.

 

Z pohledu od řeky protíná proud řada pontonů ve tvaru lodi a vertikály pilířů, coby hrozících zbraní. Na Tróju plují černé koráby, jako je ve vyčerpávajícím výčtu psáno v Homérově Iliadě.

​

Ílias / Homér / Zpěv druhý

 

    Řekněte, Músy, nyní, jež Olympská sídla držíte —

[485]    neb jste vy božky, jste při všem a všechno vy znáte,

    leč my jenom pověsť slýcháme a více nevíme —

    kdož byli Argejských vojevůdci a kdož byli správci.

    Mužstva neoznámil bych, aniž ze jména vyčítal,

    ni kdy deset jazykův a deset by mi úst bylo dáno

[490]    a hlas nezmarný a v prsou byly plíce železné,

    když by Olympské Músy, rozenky to štítovládce

    Zéva, mně čísla neřekly, kolik jich k Íliu přišlo.

    Náčelníky lodí pak řeknu a všecky koráby.

 

(...)

 

    Kdož pak Dúlichion měli sídlem a výspy Echinské

    posvátné, co leží za mořem proti Élidě jasné,

    těmto mužům zase vládl Megés, Áréu podobný,

    Fýleovec, jejž zévomilý zplodil otčině Fýleus,

    jenžto přišel kdysi v Dúlichion jsa na otce rozezlen;

[630]    s ním čtyřicet černých spolu k Troii vytáhlo korábův.

 

(Překlad Antonín Škoda. HOMÉR. Ilias. Praha: vlastním nákladem překladatele, 1886.)